Haiti – Kristýna Lungová má na starosti projekty pomoci Haiti a nyní se vrátila z třítýdenní pracovní cesty. Drsný život v chudé a divoké zemi tak prožila na vlastní kůži. Své zážitky popisuje v rozhovoru:

Na Haiti jste odjížděla s tím, že škola sester St. Joseph of Apparation v Gonaives má problémy se zajišťováním stravy dětí. Jak to s tímto problémem vypadá nyní, co jste v té věci museli podniknout a s jakým úspěchem?

S problémem nedostatku jídla ve školách se musely vypořádat téměř všechny školy na Haiti. Bohužel na žádost vlády se na Haiti zavřely velké projekty s potravinovou pomocí. Tato změna přišla ze dne na den. Intenzivně jsme situaci řešili již před odjezdem na Haiti. Spolu se sestrami se nám podařilo zajistit dodávku jídla pro školy do konce prosince. Jídlo poskytla americká organizace Food for the Poor. Děti do Vánoc tedy mají co jíst, ale naše snaha o zajištění potravin pro školu stále trvá. V současné době oslovujeme další organizace a také kontaktujeme evropské ambasády na Haiti, které často nabízejí nejrůznější pomoc. Věřím, že se nám snad brzy podaří najít trvalejší zdroje dodávky potravin pro školu v Gonaives.

Jinak škola funguje bez problémů? V čem je na tamní poměry dobrá? Co ale přesto chce zlepšit Charita – tedy Vy?

Stavba školy a celkově celé centrum sester funguje výborně. Na Haiti jsem zatím neviděla lépe fungující centrum. Škola stojí mimo záplavovou oblast, je odolná proti zemětřesení. Třídy jsou prostorné a výuka je kvalitní. Na první pohled vypadá vše úžasně, ale stále nás velmi trápí jedna věc a tou je nedostatek vody. Na celém pozemku, kde škola stojí, se zatím nepodařilo najít sladkou vodu. Vedle školy je jedna studna, ale v ní je slaná voda. Voda se využívá pouze jako užitková. Děti tak při 35 °C, s minimálně hodinovou cestou do školy, nemají žádný zdroj pitné vody. S dodávkou vody v současnosti vypomohli vojáci OSN (MINUSTAH), kteří každé tři dny plní cisternu na nádvoří školy. Je to velmi provizorní řešení a vzhledem k tomu, že vojáci se pomalu z Haiti stahují, je nutno tuto situaci řešit velmi akutně. Samozřejmě jsou tam další věci, které je stále možno zlepšovat, např. vzdělávání učitelů, větší vybavenost didaktickými pomůckami atd.

Jestli se nepletu, tak škola je tvořena také rehabilitačním centrem, kde mají pomůcky pro děti s tělesným postižením a docházejí tam také lékaři z OSN. Přicházejí tam nejchudší maminky s dětmi do tzv. nutričního centra, které poskytuje pomoc a poradenství v oblasti výživy dětí. Je to tak a proč a v čem jsou tyto aktivity pro Haiťany důležité?

Sestry kromě školy provozují rehabilitační a nutriční centrum. Stát na Haiti neposkytuje žádné sociální zabezpečení a neumožňuje ani léčbu či rehabilitaci postiženým. Dá se říct, že rehabilitační centrum u sester v Gonaives je haitská rarita, ale neuvěřitelně potřebná věc. Sestry se obecně věnují těm nejchudším z nejchudších, kteří jsou naprosto na okraji společnosti nebo jsou stigmatizováni. Nejvíce postiženy chudobou bývají ženy a děti. Malým dětem se nedostává dobré výživy. Jídlo, které je jim podáváno, jim v útlém věku způsobuje trávicí potíže, protože strava není přizpůsobena jejich věku. Matky k sestrám přivádějí velmi podvyživená batolata a někdy bych řekla tak za minutu dvanáct. Viděla jsem tam dítě, kterému byste na první pohled odhadovali maximálně jeden rok, sestry mi sdělily, že holčička má tři roky. Byl to nejtěžší případ podvýživy, se kterým se sestry setkaly. Nutriční centrum tedy slouží pro tyto případy. Centrum je schopno pojmout 40 žen a dětí denně. Ráno děti dostanou mléko, mezi tím spí nebo si hrají. Ženy připravují oběd. Kromě vaření se učí také ručním pracím, které jim pomohou například založit si menší živnost, nebo si jen tak něco vyrobit pro domácnost a děti.

Na škole dnes máme téměř 100 dětí v různých ročnících, které jsou zařazeny do programu Adopce na dálku. Kvalita i nároky na žáky jsou vysoké, ale dětem se ve škole velmi daří. Ve všech státních zkouškách zatím děti procházejí se 100% úspěšností. Je opravdu krásné vidět úspěchy dětí v nejrůznějších školních i státních soutěžích. Máme mnoho talentovaných dětí, a když vidíte, že tyto děti by bez programu Adopce na dálku třeba vůbec nechodily do školy, tak vás opravdu zahřeje u srdíčka a vidíte, že vaše práce i přispění dárců má svůj velký smysl. Možná z našich škol jednou vzejdou vzdělaní lidé, kteří dokážou změnit žalostnou situaci, která na Haiti je.

Podařilo se Vám během cesty najít další vhodné děti pro zařazení do programu Adopce na dálku® – Haiti?

Děti, které by do programu měly patřit, potkáváte na každém kroku. Z těchto všech chudých musíte vybrat úplně ty nejchudší. V Gonaives s výběrem pomáhají sestry, v ostatních farnostech kněz a ředitel, kteří zdejší podmínky rodin znají nejlépe. Samozřejmě vezu s sebou nově vyplněné formuláře a fotky dětí a věřím, že brzy se najdou lidé, kteří dětem pomohou se studiem.

Budete tedy hledat nové dárce, ochotné zapojit se do tohoto projektu? Pokud ano, mohou nějak pomoci farní a oblastní Charity?

Celý program Adopce na dálku, ale i ostatní aktivity na Haiti stojí na českých dárcích. Za deset let působení Arcidiecézní charity Olomouc se na Haiti dokázaly udělat neuvěřitelné věci. Ta česká stopa je tam opravdu silná. Ani po deseti letech nepřestáváme hledat nové dárce, kteří by se rozhodli pomoci dětem se vzděláním. Samozřejmě nemusí se zapojit jen do programu Adopce na dálku, drobnou částkou lze přispět také na nejrůznější vybavení pro školy, na jídlo pro školy a další aktivity. Farnosti i oblastní Charity mají neskutečnou moc nám pomoci rozšiřovat informace, oslovovat nové dárce, pořádat akce věnující se tématu. Prostoru je stále dost.

Pro získání informací je nejrychlejší mě kontaktovat telefonicky či mailem. Snažím se odpovídat s maximální rychlostí, jen technika občas zlobí. Ráda zvu zájemce také na šálek dobré kávy či čaje přímo k nám na ACHO do kanceláře, kde si můžeme osobně popovídat. Celkově zapojení do programu Adopce na dálku trvá jen několik minut. Zájemce vyplní kratičký formulář, na jeho základě vypracuji krátkou smlouvu, přiřadím dítě. Vše se stvrdí podpisem a je hotovo. „Adoptivní rodič“ se pak může těšit na fotky a dopisy.

ACHO nepodporuje jen školu v Gonaives, ale také v Baie de Henne. Co je nového tam?

Baie de Henne je vesnička, jak s nadsázkou říkám, „na konci světa“, nevede tam pořádná cesta, není tam elektřina, voda, jídlo. Podmínky pro život jsou tam pro nás opravdu nepředstavitelné. V Baie de Henne podporujeme děti, které studují na farní škole Saint Marie Goretti. Škola funguje výborně, ale stále nám chybí spousta věcí, kterým bychom mohli studentům více zpříjemnit výuku, tedy abychom mohli dát do školky hračky, didaktické pomůcky do tříd, stoly a židle do jídelny….

Před cestou jste hovořila o tom, že v Baie de Henne plánujete ještě větší spolupráci při stavbě druhého patra školy, kde bude fungovat odborná střední škola s výukou řemesel. Je něco nového v přípravě tohoto projektu?

Na místě jsem komunikovala s našimi partnery již o reálné představě, jak by celý projekt mohl vypadat. Nápadů a představ je mnoho. Teď realizace celého projektu stojí na financích. Věříme, že se finance podaří brzy získat a zrealizovat představy do skutečného díla, které by obyvatelům Baie de Henne pomohlo se vymanit z každodenního strádání a extrémní chudoby. Střední odborná škola by se stala naprostou raritou v oblasti.

Něco nového v projektu mikrokreditů, sloužících k založení vlastní živnosti pro Haiťany?

Tento projekt je navázán na odbornou střední školu. Jakmile se děti vyučí příslušnému řemeslu, pomůžeme jim skrze mikrokredity založit vlastní živnost a uvést jejich nabyté znalosti do praxe.

Nějaká další novinka?

Všichni zahraniční pracovníci se s obavou dívají na vývoj politické situace, která se podle mnohých řítí do éry nového diktátorského režimu. Na Haiti se měly tento rok uskutečnit nové parlamentní, senátní i prezidentské volby. Ani jedny z těchto voleb nebyly vyhlášeny. Koncem kalendářního roku skončí mandáty senátorům i poslancům a dá se říci, že od ledna 2015 prezident bude jedinou složkou řídící zemi. On má v rukou vyhlášení voleb, ale sám sobě volby nikdy nevyhlásí. Mnozí se tedy obávají, že se z něj stane nový diktátor. A že to nejsou obavy zbytečné, se ukazuje v mnoha rozhodnutích, které se nyní odehrávají ve vztahu se zahraničními aktéry působící na Haiti. Stát se cíleně snaží oslabit práci zahraničních organizací, které se snaží pomáhat těm nejpotřebnějším.

Příkladem je zastavení dodávek potravin do škol. Od září stát rozhodl, že World Food Programme (jedna z organizací OSN) nesmí dodávat jídlo do soukromých škol, pouze do státních, které vlastně vůbec nefungují. Kvůli tomuto nařízení jsme přišli o pravidelnou dodávku jídla do škol v Gonaives ani v Baie de Henne, kde se staráme o ty úplně nejchudší. Z rozhodnutí státu musí odejít i vojáci MINUSTAH (vojáci OSN), kteří dohlížejí na bezpečnostní situaci. Všichni se tohoto odchodu děsí. Sestřičky mi řekly, že jakmile vojáci odejdou, útoky gangů a střelba za bílého dne se stane součástí běžného života. Zahraniční pracovníky se snaží vyštvat nesmyslnými daněmi a poplatky. Čím dál více je znát, že se lidí ze zahraničí potřebují zbavit, aby prezident mohl uchopit moc do svých rukou a tím získat dohled nad všemi finančními toky. Vůbec mu nejde o ty nejchudší, kteří takovýmto jednáním budou neskutečně trpět. Arcidiecézní charita Olomouc i přes tyto všechny obtíže může pomáhat lidem dál, naše výhoda je v tom, že spolupracujeme s partnery, kteří jsou přímo na místě. Nemáme tam vlastní kancelář ani české pracovníky. Práce však bude složitá, protože bude stále těžší navázat spolupráci s velkými organizacemi a zajistit dostatek zdrojů pro naše partnery.