Haiti, Olomouc – Téměř 370 ošetřených chudých Haiťanů, návštěva šicí dílny, kde švadleny šijí na šlapacích strojích z ČR, setkání se školáky podporovanými českými dárci, ale i zemětřesení či protesty s hořícími barikádami. To vše prožili při měsíčním pobytu na Haiti pracovnice Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) Klára Lőffelmannová a lékař Josef Marada. Nyní jsou zpět. „Když se třásla půda pod nohama, poprvé jsem na Haiti pocítila strach. A jaká je tam aktuální situace? Lidé jsou hrdí, že jsou nezávislí (Haiti byla první kolonie, kde povstali otroci a vybojovali si svobodu), avšak jsou zcela odkázaní na pomoc okolí. Potřebují podpořit ve vzdělání, zemědělství, zdravotnictví,… Haitská vláda se o lidi nestará, nedokáže jim zajistit ani základní potřeby, proto zemí stále zmítají nepokoje,“ sděluje své pocity z poslední mise v nestabilní karibské zemi Klára Lőffelmannová.

Propast mezi pohádkově bohatými a živořícími obyčejnými lidmi na Haiti se stále víc prohlubuje. „Na Haiti neexistuje střední vrstva. Navíc malý ostrov, kde není žádné nerostné bohatství, panuje tam politická nestabilita, ohrožuje ho chudoba, nemoci a přírodní katastrofy, není zemí, které by svět věnoval velkou pozornost. Naše pomoc směřuje ke konkrétním lidem, aby se o sebe sami dokázali postarat. S přispěním štědrých českých dárců se nám to na vybraných místech daří,“ sděluje dál humanitární pracovnice. Vše začalo vzdělávacím projektem Adopce na dálku a humanitární pomocí po katastrofách, pak Charita rozšířila svou pomoc ještě o každoroční zdravotní kempy, stavbu přístřeší, podporu šicí dílny atd.

Valerie brzy uživí sebe i tři děti

Na živobytí pro celou svou rodinu nyní dosáhne třeba třicetiletá Valerie z Gonaïves. S manželem má dva syny a dceru. Před dvěma lety přišla do Centra sv. Josefa (které v pomoci potřebným ACHO také podporuje) s tím, že se chce naučit šít. „Valerie na začátku vůbec nic neuměla, začala se učit zručnosti, vyráběla malé košíčky z juty, pak šila drobná pouzdra, penály a kabelky. Rychle se zdokonalovala a nyní umí udělat střih na sukni, halenku i šaty… A co víc, má už jistou práci,“ přibližuje jeden z mnoha příběhů lidí, kteří mohli zlepšit život sobě i své rodině, Klára Lőffelmannová. Valerie totiž s dalšími 5 vybranými švadlenami získá práci v plánované továrně, kde budou šít oděvy pro americký trh.  Továrna má vzniknout ve spolupráci s americkými partnery poblíž Centra sv. Josefa v Gonaïves. ACHO nyní podporuje šicí dílnu v gonaïvském centru, kde se učí řemeslu 15 švadlen na šlapacích strojích značky Lada a Minerva. Na Haiti je Charita poslala v kontejneru s pomocí dárců z celé ČR na podzim roku 2017.

Věci z Kontejneru pro Haiti pomáhají ještě ve školách (počítačová učebna v Gonaïves, lavice a židle v Gonaïves i Baie de Henne, školní batohy, sešity, školní potřeby,…), a potom v Centru sv. Josefa (šatní skříňky, židle, tatra pro děti v nutričním centru,…)

Během mise se podařilo prohlédnout a ošetřit 368 chudých Haiťanů, převážně dětí. Zábřežský lékař Josef Marada ošetřoval potřebné na severozápadě země, a to v Baie de Henne (237 dětí a 11 dospělých) a Gonaïves (60 maminek a jejich 60 dětí, které docházejí do nutričního centra). Dále tam s humanitární pracovnicí ACHO rozdávali vitamíny a zubní pasty, ty dovezli i do Petit Anse a na jih země do Roche a Bateau. Na zdravotní prohlídky přispěli podniky a jejich zákazníci z Olomouce, Zábřehu, Hranic a Svitav při kampani Na zdraví Haiti. „Haiťané jsou rádi za vaši pomoc. Pozdravují do České republiky a děkují,“ tlumočí vzkazy dárcům Klára Lőffelmannová.

Kromě protestů Haiťanů, při kterých bohužel dokonce i umírají lidé, tým Arcidiecézní charity Olomouc prožil na Haiti zemětřesení, a to hned necelý týden po příletu. Při zemětřesení zemřelo 15 lidí, přes 330 jich bylo zraněno. Epicentrum zemětřesení se nacházelo na severu země v Port au Paix. „V tu dobu jsme pracovali v hlavním městě, ale i tam jsme otřesy půdy cítili. To se potom opakovalo v mnohem větší intenzitě, když jsme se vydali víc na sever do Gonaïves. Sestřičky z centra navíc říkaly, že předchozí den tam zemětřesení provázel silný hluk jakoby pod zemí jedoucího kamionu,“ popisuje dál Klára Lőffelmannová. V případě, že by se zemětřesení opakovala, dostali následující den žáci ve všech školách volno a zároveň také rady, jak se během katastrofy chovat. Vyjít ven z budovy na volné prostranství nebo se uchýlit k nějaké nosné zdi.

Více se dočtete v Zápiscích z Haiti

Karolína Opatřilová, ACHO