Aktuality

12_2006_Musil v Česku. Přiblížil únos i adopci

Olomouc – Misionář Roman Musil z kongregace oblátů Neposkvrněného početí Panny Marie, který působí na Haiti ve farnosti Baie de Henne, přijel do České republiky. V Olomouci se setkal s pracovníky Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO). Ta už téměř dva roky zabezpečuje projekt Dejte dětem naději – Adopce na dálku – Haiti.

Projekt začal v roce 2005, v současné době registruje 143 „adoptivních dětí“ z Haiti, na které přispívá 156 adoptivních rodičů z České republiky. Cílem projektu je zajistit dětem takové vzdělání, aby byly schopny v dospělosti samostatně pracovat a živit sebe i svou rodinu bez závislosti na rozvojové pomoci.

Haiti je nejchudší země západní polokoule, jak řekl P. Roman Musil na tiskové konferenci, konané v úterý 7.11. 2006 v prostorách ACHO, projekt umožňuje prostřednictvím dárců dětem z nejchudších rodin zajistit alespoň jedno jídlo denně, zdravotní péči a vzdělání v jejich přirozeném prostředí. „Děti i jejich rodiny si této pomoci velmi cení,“ říká misionář.

Vzdělání je šance na budoucnost

Haitské rodiny mají v průměru asi 10 dětí a nemohou si dovolit posílat je do školy, která, jako ostatně vše včetně zdravotnické pomoci, je na Haiti jen za peníze. Chudí rodiče tak posílají do školy jen jedno dítě, a to každý rok jiné. Někteří však nemají peníze na vzdělání ani jednoho. „Díky Adopci na dálku haitské děti mohou chodit do školy a na rozdíl od českých dětí do ní chodí rády. Každý den se tam totiž najedí. Dítě se vzděláním má navíc o 100% větší naději, že získá v této zemi s osmiprocentní zaměstnaností práci,“ dodává P. Musil.

Podle něj se podařilo díky darům od Čechů dokončit první část školy v Baie de Henne. Děti se už učí pod střechou. Do dnešního dne bylo pro Haiti vybráno celkem 1 098 186 korun, z nichž 11 445 dolarů bylo posláno na Haiti jako jednorázová pomoc. Dalších 1 056 492 korun tvoří částka, kterou věnovali dětem na studium čeští „adoptivní rodiče“.

Na projektu spolupracuje také Agentura pro rozvoj a humanitární pomoc při Olomouckém kraji, kterou zaštiťuje také Univerzita Palackého Olomouc. Jak informoval její ředitel Pavel Nováček, v rámci pomoci Haiti loni Agentura hradila pobyt technického pracovníka, který řídil dostavbu školy. Vesnici Baie de Henne také dodali solární kolektor. „Narazili jsme však na hranice ochoty krajské správy a samosprávy, které nejsou ochotny podporovat země, nezařazené ministerstvem zahraničí mezi země prioritního zájmu, a to Haiti není.“

Ředitel ACHO Václav Keprt však míní, že Charita vždy najde nějakou možnost Haiti pomáhat. V lednu se chystá na Haiti mise, jejímž úkolem bude přímo na místě zjistit podmínky a možnosti další podpory. „Je třeba zjistit možnost rozšíření projektů do více oblastí a uzavřít smlouvu s obláty o spolupráci. Dosud stál celý projekt pomoci na P. Musilovi, avšak projekt, který stojí na jediném člověku, je vždy ohrožen. Proto uvažujeme o lepším systému organizace, o vytvoření místní struktury nejen pro Adopci na dálku. Je třeba systémově podchytit jídlo, zdraví, vzdělání a možná i bydlení,“ dodává Václav Keprt.

P. Musil o únosu a chudobě

P. Roman Musil se při své návštěvě Česka ocitl pod palbou novinářských dotazů. Vyprávěl tak o události, která před rokem hýbala médii. 6. prosince 2005 jej v Porto au Prince při průjezdu ghettem unesl gang mladistvých a žádal výkupné. Vše nakonec dopadlo dobře, únosci mu jen rozbili auto. Otec Musil na tuto událost vzpomíná s vděčností Bohu. „Vytáhli mě za krk z auta, všechno ze mě strhali a hodili mě do jakési zamřížované kobky. Hrozili, že mi uřežou hlavu. V mysli mi proběhlo všechno, co jsem kdy prožil, o co jsem se snažil a co jsem chtěl udělat. Najednou nebylo nic, všechno zmizelo. O co těžší to mají lidé, kteří žijí bez Boha, nezbylo by jim v tuto chvíli nic. Mně zbyl Bůh. Upnul jsem se k němu celým svým nitrem. Celou noc jsem se modlil a zpíval. Modlil jsem se růženec snad ve všech jazycích. Cítil jsem klid, ne tak jak já chci, ale tak, jak chceš Ty, Bože,“ vypráví otec. Ráno za ním přišly děti, které ho v noci slyšely a ptaly se, co zpíval. Odpověděl, že se modlil. Děti zajímalo, jakou řečí, myslely si, že španělsky. „Nakonec mi jeden kněz – paulán, který v tomto ghettu ošetřuje raněné a nemocné, vymohl svobodu. Ovšem výkupné, i když nižší, jsem zaplatit musel. Vidina zisku je pro Haiťany motivací, kvůli níž zapomínají na všechno ostatní. Při jejich chudobě je to pochopitelné,“ dodává misionář.

Ke spolupráci na projektu Haiti se přidala také Slovenská republika, konkrétně Trnavská Univerzita, jejíž děkan Fakulty zdravotnictví a sociální práce Vladimír Krčméry vyšle na Haiti dva lékaře, kteří budou pracovat v oblasti Baie de Henne. Návštěva by se měla uskutečnit začátkem prosince. Při této příležitosti se také uskuteční setkání „adoptivních rodičů“ haitských dětí.

Ivana Jeništová