Aktuality

1_titulka_zápisky z mise_Kristý

Září – říjen 2015, Haiti – Spakovat všechny věci včetně dopisů pro děti od jejich dárců, a pak letadlem přes Floridu až na Haiti. Tam pomáhat, prožívat a být ve střehu, cestou necestou… Naše humanitární pracovnice je právě na Haiti. Nahlédněte do jejího deníku.

Šest týdnů strávila Kristýna Lungová z ACHO pomocí Haiťanům přímo v terénu. Foto: Jiří Pasz © ACHO

Palmy, malebné zátoky a průzračné moře na jedné straně. Téměř nesjízdné cesty, sucho, horko, chudoba a hlad na straně druhé. To je Haiti – ostrovní stát v Karibiku a zároveň nejchudší země západní polokoule. Život tam v těchto dnech zakouší na vlastní kůži Kristýna Lungová. Začátkem září odjela pomáhat na Haiti pod vlajkou Arcidiecézní charity Olomouc. Jedním z jejích úkolů je například domluvit zpřístupnění lékařské péče venkovanům.

1. září
Olomouc, ACHO – Den před odletem. Balím se na svou již třetí misi na Haiti. Do kufru přidávám dopisy od sponzorů. Brzy si je přečtou děti v Gonaives, Baie de Henne, Damassin a Roche-a- Bateau.

 

 

4. září
Gonaïves, Centrum – Šťastný příjezd. Kocháme se prvním východem slunce v haitském Gonaives. Vzhůru do práce!

 

 

6. září
Gonaïves – Obyvatelé Gonaives míří na mši. Tam je třeba se pořádně vymódit.

 


7. září
Gonaïves, škola – První školní den prožíváme s malými dětmi ve škole v Gonaïves. Tam to mají pod palcem sestry St. Joseph of Apparition. Bienvenu a tous et a toutes aneb Vítejte všichni kluci a všechny holky.

 

I já jsem přivítána a dostanu kytici – vzácný to dar. Drtivá většina stromů na Haiti je totiž vykácena a vypěstovat další či jinou zeleň v suchu, horku a na prudkém slunci je velmi obtížné.

 

Pitný režim je třeba. Ve škole mají děti přístup jak k vodě, tak i k teplému jídlu. Takové „vymoženosti” bohužel většina z nich doma nepozná.

 

Nástup, vyvěšení haitské vlajky a pak zazní hymna.

 

Kdo dneska chybí?

 

Důležitou částí školy jsou záchodky. Většina dětí totiž nemá doma záchod v příliš dobrém stavu, WC ve škole jsou však bezpečné a hygienické. I takový luxus si dopřejí děti, které mohou docházet do školy.

 


10. září Gonaïves
Na Haiti vládne sucho.

 

 

To je pekárna. Chodíme si tam pro housky.

 

 

U školy, kde jsme prožili první školní den, se nachází ortopedické centrum. Matky se tam učí, jak správně cvičit s miminkem. Pokud se u některého objeví nějaké postižení, mají tu kromě odborníků k dispozici i spoustu ortopedických pomůcek.

 

 

Nutriční centrum je zase pro matky s dětmi, jež trpí podvýživou. Dostanou zde speciální stravu a učí se, jak lépe zvládnout dětskou výživu.

 

Nad tím vším bdí v Gonaives naše hostitelky – milé a vtipné sestry sv. Josefa.

 


2. půlka září
Opět na cestě. Míříme do Bai de Henne. Po téhle cestě se i čtyrkolka táhne rychlostí kolem 10 kilometrů za hodinu. A na cestě platí jednoduché pravidlo – větší má přednost.

 

 

19. září
Baie de Henne – Po několika hodinách poskakovaní po kamenech krajinou kaktusů jsme v cíli – městečko Baie de Henne. Ubytování máme na faře u otce Paula. Kvůli říjnové slavnosti se zrovna rekonstruuje tenhle typicky karibský kostel.

 

 

Baie de Henne se nachází v jedné z nejchudších a nejodřízlejších částí Haiti. Lidé se tu živí hlavně rybařením.

 

 

Největší naše potíž je s rozlícenými tygřími komáry. I přes vrstvu silného repelentu to dá nějakých 50 štípanců denně.

 

 

A jsme ve škole St. Maria Gorettie v Baie de Henne, kde sponzoři z Česka podporují skrze Adopci na dálku 219 studentů.

Děti tu nosí růžové uniformy.

Některým z nich jsme dovezli pozdravy z Česka… Na tuty jsme tu jediní pošťáci široko daleko. Děti pak odepisují do Česka, ty menší kreslí obrázek.

 

 

Pořizujeme portréty všech dětí v programu. Dohromady to znamená zmáčknout spoušť tak 1000x.
O přestávkách se hraje fotbal. S petkou.

 

Nejdokonalejší forma posílání smajlíků?

 

Foto: Jiří Pasz©ACHO

 

Sobota 26. září 2015, Port-au-Prince

 

Hezký den do Česka,

po delší odmlce posílám nové zprávy z Haiti. Od minulého roku, kdy jsem navštívila Haiti naposled, se změnilo mnoho věcí – méně prší, děti jsou o rok starší a pokrytí internetu je daleko horší, což je také asi největší důvod mé odmlky.

Před 14 dny jsem odjela do Baie de Henne, abych se setkala s naším partnerem P. Paulem, který vede školu Sainte Marie Gorettie a také pozdravila všechny děti. Cesta do Baie de Henne je dlouhá. V extrémním horku a při rychlosti 10 km/h zdoláváte jeden kopec za druhým, až po 4 hodinách konečně dorazíte do vesnice, kde žije necelých 3 000 obyvatel.

Auto a uvnitř dvě bílé tváře – rarita

Při vjezdu do vesnice mnoho místních zbystří. Jednak proto, že do Baie de Henne vjíždí auto (ne tak častý jev) a ještě k tomu v něm sedí dvě bílé tváře. Rychle se rozkřikne, že přijeli Češi z Charity a od té chvíle si je člověk jistý, že nikdy nebude sám. A tak to i bylo. V Baie de Henne nás čekalo mnoho setkání s místními obyvateli, dětmi ve škole, farní radou, rodiči. Celý týden byl nabitý aktivitami. V kufru se mi hromadí obrázky a dopisy od dětí, spousta nových fotografií. Na dálku tak zasílám mnoho pozdravů od lidí z Baie de Henne, kteří jsou moc vděční za to všechno, v čem jim společnými silami pomáháme. Po více než týdnu v této chudé vesničce následoval jeden den volna a vzhůru do další práce.

Sama v haitské metropoli

V pondělí odletěl můj kolega, který vypomohl s veškerým fotografováním a dokumentováním nejdůležitějších okamžiků. Já se nyní nacházím v hlavním městě Port-au-Prince, kde připravuji vše potřebné pro zdravotnický týden v Baie de Henne. Nakupuji léky a sháním potřebný materiál. V pondělí 5. října totiž začíná v Baie de Henne speciální program, který zprostředkuje zdravotnickou péči dětem ve škole a také malým dětem trpícím podvýživou či jinými neduhy. Čeká nás spousta práce, ale věřím, že se vše podaří.

Z Haiti zdraví Kristýna Lungová

 

1. října

Port-au-Prince. Hurikán Joaquin minul Haiti. Venku je pouze silný vítr jako důkaz jeho existence. Po 5 měsících extrémního sucha přišlo i trošku srážek…

3. října

Port-au-Prince. Léky sbaleny. Zítra vzhůru do Baie de Henne a v pondělí můžeme začít ordinovat. Ať žije zdravotnický týden!

 

 

7. října

Baie de Henne. ZDRAVOTNICKÝ TÝDEN JE ZA NÁMI

Čtyři sta dětí za pouhé tři dny jsme stihly prohlédnout a ošetřit se zdravotní sestrou Pyaris. V improvizované ordinaci jsme si vzaly na mušku především žáky školy v Baie de Henne. Děti nejčastěji trápila bolest břicha a hlavy, nedostatek vitamínů a nejrůznější infekce.

Baie de Henne

Posledních deset dnů na Haiti bylo velmi intenzivních. Minulou neděli jsem já a indická sestra Pyaris, která je zároveň i zdravotní sestrou a v Gonaives se stará o handikepované, odjely do Baie de Henne. Od pondělí nás totiž čekaly zdravotnické prohlídky zejména dětí ve škole.

V pondělí ráno jsme již v plné polní (se spoustou zdravotnického materiálu, léků a vitamínů) se sestrou mířily do školy. K prohlídkám jsme využily školní jídelnu, jejíž část jsme upravily na provizorní ordinaci. V osm hodin nám začal čtyřdenní maraton. Moje úloha byla prostá – vážit, měřit teplotu, chystat léky a vše zapisovat. Sestra měla na starosti ty odborné věci. Po prvním dopoledni se z nás stala sehraná dvojice, takže nám nedělalo problém za 1 den přijmout až 100 pacientů. Pravda, můj rukopis trošku utrpěl – píši jako doktor s padesátiletou praxí…

Každé dopoledne jsme ordinovaly ve škole, odpoledne jsme přijímaly i širší veřejnost na farském dvoře. Za celé tři dny a půl se nám podařilo prohlédnout a ošetřit více jak 400 pacientů. Děti nejčastěji trápí bolest břicha a hlavy, nedostatek vitamínů, červi, infekce očí, uší a kůže. Mnoho dětí mělo také teplotu a kašel. Všichni povinně dostaly vitamíny, odčervovací tablety a podle potřeby i další léky. Bohužel kvůli nedostatku plnohodnotné stravy mnoho dětí má velký problém s očima, některým může dokonce hrozit i oslepnutí v dospělém věku.

Podobné zdravotnické prohlídky se stanou pravidelnou součástí naší návštěvy. Děkuji všem za štědrost a podporu dětí.

Pozn. Na Zdravotnický týden přispěli také Olomoučtí, a to při letní charitativní kampani Na zdraví Haiti.

 

 

Foto: Kristýna Lungová, ACHO