
Kristýna na Haiti. Zápisky z mise
Září – říjen 2015, Haiti – Spakovat všechny věci včetně dopisů pro děti od jejich dárců, a pak letadlem přes Floridu až na Haiti. Tam pomáhat, prožívat a být ve střehu, cestou necestou… Naše humanitární pracovnice je právě na Haiti. Nahlédněte do jejího deníku.
Šest týdnů strávila Kristýna Lungová z ACHO pomocí Haiťanům přímo v terénu. Foto: Jiří Pasz © ACHO
Palmy, malebné zátoky a průzračné moře na jedné straně. Téměř nesjízdné cesty, sucho, horko, chudoba a hlad na straně druhé. To je Haiti – ostrovní stát v Karibiku a zároveň nejchudší země západní polokoule. Život tam v těchto dnech zakouší na vlastní kůži Kristýna Lungová. Začátkem září odjela pomáhat na Haiti pod vlajkou Arcidiecézní charity Olomouc. Jedním z jejích úkolů je například domluvit zpřístupnění lékařské péče venkovanům.
7. září
Pitný režim je třeba. Ve škole mají děti přístup jak k vodě, tak i k teplému jídlu. Takové „vymoženosti“ bohužel většina z nich doma nepozná.
10. září Gonaïves
2. půlka září
Děti tu nosí růžové uniformy.
Foto: Jiří Pasz©ACHO
Sobota 26. září 2015, Port-au-Prince
Hezký den do Česka,
po delší odmlce posílám nové zprávy z Haiti. Od minulého roku, kdy jsem navštívila Haiti naposled, se změnilo mnoho věcí – méně prší, děti jsou o rok starší a pokrytí internetu je daleko horší, což je také asi největší důvod mé odmlky.
Před 14 dny jsem odjela do Baie de Henne, abych se setkala s naším partnerem P. Paulem, který vede školu Sainte Marie Gorettie a také pozdravila všechny děti. Cesta do Baie de Henne je dlouhá. V extrémním horku a při rychlosti 10 km/h zdoláváte jeden kopec za druhým, až po 4 hodinách konečně dorazíte do vesnice, kde žije necelých 3 000 obyvatel.
Auto a uvnitř dvě bílé tváře – rarita
Při vjezdu do vesnice mnoho místních zbystří. Jednak proto, že do Baie de Henne vjíždí auto (ne tak častý jev) a ještě k tomu v něm sedí dvě bílé tváře. Rychle se rozkřikne, že přijeli Češi z Charity a od té chvíle si je člověk jistý, že nikdy nebude sám. A tak to i bylo. V Baie de Henne nás čekalo mnoho setkání s místními obyvateli, dětmi ve škole, farní radou, rodiči. Celý týden byl nabitý aktivitami. V kufru se mi hromadí obrázky a dopisy od dětí, spousta nových fotografií. Na dálku tak zasílám mnoho pozdravů od lidí z Baie de Henne, kteří jsou moc vděční za to všechno, v čem jim společnými silami pomáháme. Po více než týdnu v této chudé vesničce následoval jeden den volna a vzhůru do další práce.
Sama v haitské metropoli
V pondělí odletěl můj kolega, který vypomohl s veškerým fotografováním a dokumentováním nejdůležitějších okamžiků. Já se nyní nacházím v hlavním městě Port-au-Prince, kde připravuji vše potřebné pro zdravotnický týden v Baie de Henne. Nakupuji léky a sháním potřebný materiál. V pondělí 5. října totiž začíná v Baie de Henne speciální program, který zprostředkuje zdravotnickou péči dětem ve škole a také malým dětem trpícím podvýživou či jinými neduhy. Čeká nás spousta práce, ale věřím, že se vše podaří.
Z Haiti zdraví Kristýna Lungová
Port-au-Prince. Hurikán Joaquin minul Haiti. Venku je pouze silný vítr jako důkaz jeho existence. Po 5 měsících extrémního sucha přišlo i trošku srážek…
Port-au-Prince. Léky sbaleny. Zítra vzhůru do Baie de Henne a v pondělí můžeme začít ordinovat. Ať žije zdravotnický týden!
7. října
Baie de Henne. ZDRAVOTNICKÝ TÝDEN JE ZA NÁMI
Čtyři sta dětí za pouhé tři dny jsme stihly prohlédnout a ošetřit se zdravotní sestrou Pyaris. V improvizované ordinaci jsme si vzaly na mušku především žáky školy v Baie de Henne. Děti nejčastěji trápila bolest břicha a hlavy, nedostatek vitamínů a nejrůznější infekce.
Baie de Henne
Posledních deset dnů na Haiti bylo velmi intenzivních. Minulou neděli jsem já a indická sestra Pyaris, která je zároveň i zdravotní sestrou a v Gonaives se stará o handikepované, odjely do Baie de Henne. Od pondělí nás totiž čekaly zdravotnické prohlídky zejména dětí ve škole.
V pondělí ráno jsme již v plné polní (se spoustou zdravotnického materiálu, léků a vitamínů) se sestrou mířily do školy. K prohlídkám jsme využily školní jídelnu, jejíž část jsme upravily na provizorní ordinaci. V osm hodin nám začal čtyřdenní maraton. Moje úloha byla prostá – vážit, měřit teplotu, chystat léky a vše zapisovat. Sestra měla na starosti ty odborné věci. Po prvním dopoledni se z nás stala sehraná dvojice, takže nám nedělalo problém za 1 den přijmout až 100 pacientů. Pravda, můj rukopis trošku utrpěl – píši jako doktor s padesátiletou praxí…
Každé dopoledne jsme ordinovaly ve škole, odpoledne jsme přijímaly i širší veřejnost na farském dvoře. Za celé tři dny a půl se nám podařilo prohlédnout a ošetřit více jak 400 pacientů. Děti nejčastěji trápí bolest břicha a hlavy, nedostatek vitamínů, červi, infekce očí, uší a kůže. Mnoho dětí mělo také teplotu a kašel. Všichni povinně dostaly vitamíny, odčervovací tablety a podle potřeby i další léky. Bohužel kvůli nedostatku plnohodnotné stravy mnoho dětí má velký problém s očima, některým může dokonce hrozit i oslepnutí v dospělém věku.
Podobné zdravotnické prohlídky se stanou pravidelnou součástí naší návštěvy. Děkuji všem za štědrost a podporu dětí.
Pozn. Na Zdravotnický týden přispěli také Olomoučtí, a to při letní charitativní kampani Na zdraví Haiti.
Foto: Kristýna Lungová, ACHO