Život na Haiti s koronavirem
Jak vypadá současná situace na Haiti?
Haitská vláda řeší situaci s nákazou koronavirem obdobně jako ta naše. Země vyhlásila nouzový stav, má uzavřené hranice a přeshraniční doprava osob je omezena. Lidé mají zůstávat doma, nesdružovat se, dodržovat hygienické předpisy a je například zakázáno i rybaření, lov nebo hony na zvěř. V některých z nejchudších slumů není možné povinný mezilidský odstup fyzicky dodržet. Nicméně ne všichni sledují mezinárodní zprávy, takže v existenci neviditelného zabijáka nevěří. Stává se tedy, že běžně navštěvují své nakažené příbuzné v izolacích v nemocnici, stýkají se s přáteli nebo cestují v přeplněných veřejných dopravních prostředcích, jež řidiči vozidla odmítají dezinfikovat. Tomu napomohlo i uspěchané rozhodnutí vlády ze dne 15. dubna 2020, kdy vyhlásilo vítězství v boji nad koronavirem, po které muselo být po rapidním zvýšení počtu nakažených anulováno, a nouzový stav byl v zemi prodloužen do 20. května 2020.
Od poloviny března 2020 podlehlo koronaviru 6 osob, vyléčilo se 7, 214 lidí je v nemocniční a 410 lidí v domácí karanténě. Nejvíce zasažené je hlavní město Port au Prince, kde vláda čistí ulice postřikem chlorované vody. Oficiálně existují v zemi pouze tři centra izolace a péče o nakažené koronavirem: Milotská nemocnice Nejsvětějšího srdce Páně (blízko Cap-Haïtien, severozápad), Fakultní nemocnice Mirebalais (centrální Haiti) a Nemocnice Saint Luc de Tabarre (hlavní město Port au Prince). Do pomoci se zapojily i soukromé nemocnice ve velkých městech. Nicméně i přes podporu vlády a mezivládních zdravotnických organizací je léků, zdravotnického materiálu a ochranných pomůcek nedostatek.
Trvá potravinová krize na Haiti?
Podle Světového potravinového fundu Spojených národů (UN World Food Program) trpí 1 milion Haiťanů trpí akutním hladem a 4 miliony potřebují potravinovou pomoc. V případě, kdy jsou lidé nuceni zůstávat doma, nechodit farmařit ani se starat o svůj dobytek, hladoví. Proto se často stává, že nařízení zákazu vycházení porušují, aby si zajistili vlastní obživu.
Kde lidé berou jídlo?
Ve vesnických a odříznutých oblastech jsou zdroje obživy stále stejné. Ovoce a zelenina z místních políček, ryby z moře, chlebové placky dělané na ohni a výměnný obchod s rostlinnými i živočišnými produkty (fazole, rýže, avokáda, manga, kozy i krávy) se sousedy. Často se rodiny podporují vzájemně – vaří dohromady pro více rodin a v této komunitní podpoře se střídají. Je zde tržnice, na které místní ženy prodávají ovoce a zeleninu. Dále je zde jeden větší obchod (lze si jej představit jako malý kamenný obchůdek u nás ), který je velmi slušně vybaven, protože obsahuje skoro všechno od potravin až po drogerii. A pak je zde ještě jeden malý stánek u hřiště před kostelem, zkonstruovaný ze starého kontejneru, ve kterém mají spíše jen nápoje (pivo, kolu) a drobné sladkosti. Paní, která jej vlastní, občas také uvaří venku na ohništi smažené banány nebo jinou domácí stravu, kterou prodává kolemjdoucím. Zboží se sem dováží převážně z Gonaives. Cesta nákladnímu autu zabere několik dní. Pokaždé, když potraviny přijdou, tak místní lidé zjistí, že jejich cena narostla se zvyšující se inflací. Velký pytel rýže stojí 4 000 HTG (před rokem 450 HTG), pytel hrachu 5 500 HTG (před rokem 1 245 HTG), plechovka sleďů 4 500 HTG (před rokem 3 500 HTG). Krize vrcholí.
Obdobná je situace i ve vesnici Roche a Bateau, kde se z hlediska shánění potravin jedná spíše o sousedskou výměnu plodin, kterou doplňuje malý obchůdek na návsi.
V Gonaïves, druhém největším městě na Haiti, kde nákaza hrozí jednak stykem s lidmi z hlavního města, tak i větším pohybem lidí, je situace jiná. Stále zde fungují typické trhy, omezené na tři dny v týdnu, a i některé obchody, nyní fungující spíše jako pultový před prodejnou. Ale potraviny jsou v průměru o 30 – 100 % dražší než před rokem. Tím, že v zemi nefungují žádná letiště, a lidé jsou odkázáni krom vlastní produkce na dovoz potravin z Dominikánské republiky nebo námořní dopravu, ceny surovin rapidně narůstají. Vláda a program FAES podporuje na 150 komunitních restaurací, kde jsou vařena jídla pod přísnými hygienickými podmínkami, a podávána nejchudším a nejzranitelnějším obyvatelům za 10 HTG (cca 2,50 Kč). Rozdávají také příděly suchých a sušených potravin, ale ani to zdaleka nestačí. Sestry z naší partnerské organizace v Gonaïves bojují s nouzí vlastními silami. Distribuují jídlo ze svých skladišť potřebným lidem přímo v jejich areálu.
Mají lidé dostatek mýdel, dezinfekce a ochranných pomůcek?
Vláda zajistila společně s místními technologickými firmami distribuci mýdel a dezinfekcí za 500 000 USD. Ty šly nejen zasaženým oblastem v okolí hlavního města, ale i do odříznutých oblastí. V médiích běží výukové programy o správném mytí rukou. Tam, kde dojde mýdlo, lidé používají k sanitaci ocet.
Co se stane s penězi na tento školní půlrok, když jsou školy zavřené?
Finanční příspěvek pro adopční děti zůstává na tento školní rok stejný. Největší část financí jde na koupi jídla, hygienického a dezinfekčního materiálu v boji proti koronavirové i potravinové krizi, jsou z nich nadále placeni všichni učitelé a ušetřená část bude převedena na další pololetí.
Co bude se školním rokem, když jsou školy zavřené?
Vláda rozhodla, že žáci prvních až třetích tříd postoupí příští školní rok do vyšších ročníků automaticky. O starších žácích ještě nebylo rozhodnuto. Závěrečné zkoušky základních i středních škol se pravděpodobně odloží.
Jak jsou na tom děti v adopci?
S partnery komunikujeme denně. Zatím nemáme zprávy, že by v některé ze čtyři sta rodin zařazených do adopčního projektu či jejich okolí byl někdo nakažený.
Jaká je situace na Haiti z hlediska bezpečnosti?
Bohužel ani koronavirová nákaza nezabránila Haiťanům v neustálých nepokojích. Sice už nejsou v rozsahu několika set hlavých demonstrací, ale lokální gangy stále unáší civilisty, rabují obchody a ohrožují jednotlivce kontrolujíce ulice velkých měst. Násilí je způsob, jakým Haiťané řeší svou mizérii a chudobu, kterou ani dnešní doba zvýšené solidarity a mezilidské podpory zatím nepřekonala.
Mohu pro děti v adopci něco udělat?
V současné chvíli jsem nebyli s partnery schopni vymyslet jinou pomoc, než jim posílat finance na další hygienické a sanitační prostředky. Podporovat je v ručním šití roušek, a nabádat všechny v programu k dodržování bezpečnostních opatření. To vše s podporou řešení potravinové krize nákupem potravin partnery na Haiti a jejich distribucí dětem v programu. Pokud chcete pomoci, můžete poslat libovolnou částku na náš účet 43-9935450227/0100 s variabilním symbolem 99999.
Budou jistě aké rádi za slova podpory pro naše děti, jejich rodiny a učitele. Protože jak praví jedno japonské přísloví: „Jedno vřelé slovo dokáže proteplit i tři zimní měsíce.“
Své vzkazy můžete posílat na e-mail lada.matyasova@acho.charita.cz
Zdroje: zprávy OCHA Haiti, HaitiLibre, BBC news, Miami Herald, France24 a komunikace s našimi partnery na Haiti
Lada Matyášová, Arcidiecézní charita Olomouc