Aktuality

Lidé na Haiti stojí frontu na jídlo

Jak vypadá současná situace na Haiti?

Haitská vláda řeší situaci s nákazou koronavirem obdobně jako ta naše. Země vyhlásila nouzový stav, má uzavřené hranice a přeshraniční doprava osob je omezena. Lidé mají zůstávat doma, nesdružovat se, dodržovat hygienické předpisy a je například i zakázáno rybaření, lov a chytání zvěře. V některých z nejchudších slumů není možné povinný mezilidský odstup fyzicky dodržet. Nicméně ne všichni sledují mezinárodní zprávy, a v existenci neviditelného zabijáka nevěří. Stává se tedy, že běžně navštěvují své nakažené příbuzné v izolacích v nemocnici, stýkají se se svými příbuznými nebo cestují v přeplněných veřejných dopravních prostředcích jejichž řidiči vozidla odmítají dezinfikovat. Tomu napomohlo i uspěchané rozhodnutí vlády ze dne 15. dubna 2020, kdy vyhlásilo vítězství v boji nad koronavirem. Které následně po zvýšení počtu nakažených muselo stáhnout, a nouzový stav prodloužit do 20. května 2020.

Od poloviny března 2020 podlehlo koronaviru 6 osob, vyléčilo se 7, 214 lidí je v nemocniční a 410 lidí v domácí karanténě. Nejvíce zasažené je hlavní město Port au Prince, kde vláda čistí ulice postřikem chlorované vody. Oficiálně existují v zemi tři centra izolace a péče: Milotská nemocnice Nejsvětějšího srdce Páně (blízko Cap-Haïtien, severozápad), Fakultní nemocnice Mirebalais (centrální Haiti) a Nemocnice Saint Luc de Tabarre (hlavní město Port au Prince). Do pomoci se zapojily i soukromé nemocnice ve velkých městech. Nicméně i přes podporu vlády a mezivládních zdravotnických organizací je léků, zdravotnického materiálu a ochranných pomůcek nedostatek.

Trvá potravinová krize na Haiti?

Ano. Podle Světového potravinového fundu Spojených národů (UN World Food Program) trpí 1 milion Haiťanů trpí akutním hladem a 4 miliony potřebují potravinovou pomoc. A v případě, že jsou lidé nuceni zůstávat doma, nechodit farmařit ani se starat o svůj dobytek, hladoví. Proto se často stává, že nařízení zákazu vycházení porušují, aby si zajistili vlastní obživu.

Kde lidé berou jídlo?

Ve vesnických a odříznutých oblastech jsou zdroje obživy stále stejné. Ovoce a zelenina z místních políček, ryby z moře, chlebové placky dělané na ohni a výměnný obchod z rostlinnými a živočišnými produkty (fazole, rýže, kozy aj.) se sousedy. Často se i rodiny podporují vzájemně, vaří dohromady pro více rodin a v této komunitní podpoře se střídají. Je zde tržnice, na které místní ženy většinou prodávají ovoce a zeleninu a něco málo dalších potravin a zboží. Dále je tam větší obchod (lze si jej představit jako malý kamenný obchůdek u nás ). Ten je velmi slušně vybaven, protože obsahuje skoro všechno od potravin po drogerii (samozřejmě v mnohem menším množství než u nás), ale na haitské poměry moc dobré. A pak je tam u hřiště před kostelem ještě jeden malý obchůdek, udělaný z kontejneru, takže spíš takový stánek. V něm mají spíš jen nápoje (pivo, kolu, a nějaké drobné sladkosti). Místní paní, která jej vlastní, občas také uvaří venku na ohništi smažené banány nebo jinou laskominu, a ty též prodává. Dováží se sem hlavně z Gonaives (tedy nejprve z Porto au Prince do Gonaives a pak dál sem). Když k nim tedy jednou za čas přijede nákladní auto se zásobami, obvykle zjistí , že ceny potravin narostly se zvyšující se krizí. Nyní velký pytel rýže stojí 4 000 HTG (před rokem 450 HTG), pytel hrachu 5 500 HTG (před rokem 1 245 HTG) a například plechovka sleďů 4 500 HTG (před rokem 3 500 HTG).

Obdobná je situace i ve vesnici Roche a Bateau, kde se z hlediska shánění potravin jedná spíše o sousedskou výměnu plodin, který doplní případný malý obchůdek na návsi než o dobře zásobené obchodní řetězce.

V Gonaïves, druhém největším městě na Haiti, nákaza hrozí jednak stykem s lidmi z hlavního města, tak větším pohybem lidí, je situace jiná. Stále zde fungují typické trhy, omezené na tři dny v týdnu. A i některé obchody, který fungují spíše jako pultový před prodejnou. Ale potraviny jsou v průměru o 30 – 100 % dražší než před rokem v tuto dobu. Tím, že letiště v zemi nefungují, a země je odkázána krom vlastní produkce na dovoz potravin z Dominikánské republiky nebo lodní dovoz, ceny surovin rapidně narůstají. Vláda a program FAES podporuje na 150 komunitních restaurací, kde jsou vařena jídla pod přísnými hygienickými podmínkami, a podávána nejchudším a nejzranitelnějším obyvatelům za 10 HTG (cca 2,50 Kč). Rozdávají také příděly suchých a sušených potravin. Sestry z naší partnerské organizace v Gonaïves distribuují jídlo ze svých skladišť potřebným lidem přímo v jejich areálu.

Mají lidé dostatek mýdel, dezinfekce a ochranných pomůcek?

Vláda zajistila společně s místními technologickými firmami distribuci mýdel a dezinfekcí za 500 000 USD. Ty šly nejen zasaženým oblastem v okolí hlavního města, ale i do odříznutých oblastí. V médiích běží výukové programy o správném mytí rukou. Tam, kde dojde mýdlo, lidé používají k sanitaci ocet.

Co se stane s penězi na tento školní půlrok, když jsou školy zavřené?

Peníze pro adopční děti za tento zůstávají u našich partnerů. Jejich největší část jde na koupi jídla, hygienického a dezinfekčního materiálu v boji proti koronavirové i potravinové krizi. A jsou z nich nadále placeni všichni učitelé. Ušetřená část bude převedena na další půlrok.

Co bude se školním rokem, když jsou školy zavřené?

Vláda rozhodla, že žáci prvních až třetích tříd postoupí příští školní rok do vyšších ročníků automaticky. O starší žácích ještě nebylo rozhodnuto. Závěrečné zkoušky základních i středních škol se pravděpodobně odloží.

Jak jsou na tom děti v adopci?

S partnery komunikujeme denně. Zatím nemáme zprávy, že by v některé ze čtyři sta rodin zařazených do adopčního projektu či jejich okolí byl někdo nakažený. Samozřejmě, hned jakmile bych se něco dozvěděla, budu se ozývat přímo rodičům adoptovaného dítěte a společně budeme řešit co dál.

Jaká je situace na Haiti z hlediska bezpečnosti?

Bohužel ani koronavirová nákaza nezabránila Haiťanům v neustálých nepokojích. Sice už nejsou v rozsahu několika set lidí čítajících demonstrací. Ale lidé jsou stále unášeni, obchody rabovány a gangy ohrožují jednotlivce kontrolují ulice velkých měst. Násilí je způsob, jakým Haiťané řeší svou mizérii a chudobu, kterou ani dnešní doba zvýšené solidarity a mezilidské podpory zatím nepřekonala.

Mohu pro děti v adopci něco udělat?

V současné chvíli jsem nebyli s partnery schopni vymyslet jinou pomoc, než jim posílat finance na další hygienické a sanitační prostředky. Podporovat je v ručním šití roušek, a nabádat všechny v programu k dodržování bezpečnostních opatření. To vše s podporou řešení potravinové krize nákupem potravin partnery na Haiti a jejich distribuci dětem v programu. Pokud chcete pomoci, můžete poslat libovolnou částku na náš účet 43-9935450227/0100 s variabilním symbolem 99999. Já pak zajistím její převedení na Haiti.

A budu také ráda, pokud byste mi poslali slova podpory pro naše děti i jejich rodiny a učitele, které na Haiti přepošlu. Uvědomuji si, že kontakt byl za poslední rok minimální, a trápí mě to. Nicméně není v mých silách zprostředkovat spojení se všemi ze čtyř set dětí v zemi s omezeným pohybem osob. Ale mohu dát dohromady všechna naše slova přání podpory a modlitby a přeposlat je našim partnerům. A na oplátku se pokusím získat několik řádků od nich pro Vás (když to teď od dětí je jen těžko možné). Svá slova díků, podpory, sounáležitosti nebo jen přání dobrého zdraví můžete posílat na můj e-mail: lada.matyasova@acho.charita.cz

Zdroje: zprávy OCHA Haiti, HaitiLibre, BBC news, Miami Herald, France24 a komunikace s našimi partnery na Haiti

Lada Matyášová, Arcidiecézní charita Olomouc