Únosy se staly na Haiti denním chlebem
Haiti – Pozornost mezinárodních médií si v polovině dubna 2021 vysloužilo Haiti incidentem přesahujícím dosavadní meze. V neděli 11. dubna bylo v ulicích Croix-des-Bouquets za bílého dne uneseno celkem deset osob. Pět kněžích, dvě jeptišky a tři členové kněžské rodiny, který v zajetí nebyl. Gang 400 Mawozo požadoval za jejich propuštění 1 milion dolarů. V pátek 23. dubna byli propuštěni na svobodu tři z nich a v pátek 30. dubna pak ostatní.
Gentlemanští bandité
Přepadení proběhlo v neděli 11. dubna 2021 na rušné ulici poblíž města Ganthier. „Z ničeho nic před námi jedoucí dodávka zastavila a kolem nás se objevilo dvacet ozbrojených mužů. Pod pohrůžkami nám vzali zbraně, peníze i telefony, a protože s námi byli i dva Francouzi, rozhodli se namísto pro loupež pro únos,“ vysvětluje incident otec Michel Briand.
Sám vůdce gangu přezdívaný Smrt bez dne řídil jejich auto do malé vesničky poblíž, kde všechny vyložili na zemi u nějaké chatrče. Zde byli čtyři dny – venku, ve dne i v noci. Poté je přesunuli do místnosti se střechou a dali jim i nějaké matrace na spaní. Jídlo i vodu dostávali rukojmí pravidelně.
Z jejich komunikace kněží pochopili, že jsou to uprchlí vězni, jež jejich rodiny odmítly vzít zpět. „Gang je pro ně místem, kde našli útočiště. Je to paradoxní, ale jejich lidskost na mě udělala dojem, jejich vzájemná solidarita. Sdílejí zde všechno, cigarety, jointy, pomáhají si. Jsou považováni za divoké lupiče. Realita je složitější. Většina z nich má 18, 20 nebo 25 let – již mají manželky a děti.“
Za propuštění požadovali výkupné za milion dolarů. „Museli jsme rozbít iluzi, která je přiměla věřit, že protože jsme bílí, jsme bohatí. Řekl jsem mu, že jako kněží žijeme z milodarů a že nemáme firmu, která by nám vydělávala.“ To ale gangsteři nebrali v potaz. „Vůdce gangu mi řekl, že potřebuje vykopat studny na pitnou vodu, postavit školu a nemocnici. Zeptal jsem se ho, jestli opravdu věří, že požadovaných výsledků dosáhne pomocí těchto prostředků. Násilí vždy vede k násilí, které nevede k žádnému výsledku.“
Když katolická církev vyhlásila třídenní stávku všech aktivit na podporu propuštění unesených, došlo k dalšími přesunu. Místnost, v níž byli následně, byla stísněná a špinavá, jídla dostávali málo, a i únosci začali být nervózní. Vše se změnilo v noci 30. dubna 2021, kdy je najednou vzbudili a přikázali jim jít ven. „Jste v diplomatickém autě,“ ozval se řidič vozidla, do něhož museli nastoupit.
V autě, které je přijelo zachránit, však ještě vládla napjatá atmosféra. Bylo nutné projet oblastí řádění dalších gangů a na asfaltové silnici nakonec ještě uniknout policii, která by mohla chtít osvobození rukojmích využít. Za úsvitu dorazili vězni v pořádku za svými příbuznými do Port-au-Prince.
Unesení
- čtyři kněží ze Společnosti kněží svatého Jacquesa: Michel Briand (francouzská státní příslušnost), Evens Joseph, Jean Nicaisse Milien, Joël Thomas a kněz arcidiecéze Cap-Haitien Hugues Baptiste
- řádové sestry Agnès Bordeau (francouzská státní příslušnost) a Anne-Marie Dortellus od Prozřetelnosti Pommeraye
- rodina otce Arnela Josepha ze Společnost kněží svatého Jacquesa (neunesený): Lovely Joseph (sestra), Oxane Dorcélus (matka) a svářeč Joly (kmotr)
Situace v Gonaïves
V hlavním městě Port-au-Prince se stane každý den asi deset únosů. Gangů je mnoho. Nejistota se týká všech – bohatých, chudých, světských, věřících. V neděli jsou ulice prázdné a riziko únosů je u těch, kteří se tam odváží, mnohem vyšší než ve všední dny. Našich partnerů ve vesnicích Baie de Henne a Roche-au-Bateaux se to netýká, protože jsou daleko od problémů velkých měst. Ale situací je zasažena škola v Gonaïves, která je již od začátku dubna zavřená – žáci i učitelé se bojí o své bezpečí.
„V současné době kvůli únosům a vraždám nemůžeme svobodně vyjít z domu. Přemýšlíme, jak bychom se dostaly do banky a zase se bezpečně vrátily, aniž by nás někdo přepadl. Únos je způsob, jak zde rychle vydělat peníze. Kdykoli je někdo unesen a snaží se jeho únosce získat peníze. Děláme mnoho bezpečnostních opatření. Tentokrát ne kvůli koronaviru, ale kvůli nebezpečí na ulicích. Nemůžeme jít do hlavního města na pochůzky, jak jsem zvyklé. Jsme velmi vyděšené a situace je nejistá,“ popisuje atmosféru v řádu sester Sv. Josefa jejich vedoucí Sr. Margaret.
Lada Matyášová, Arcidiecézní charita Olomouc
Výroky kněžího a popis únosu přejat a zkrácen z ParisMatch