Hradec Králové – Hudba, zpěv, tanec, vůně pochoutek, zajímavé přednášky, kvízy… A také nejrůznější země z celého světa. Diecézní charita Hradec Králové uspořádala na konci školního roku Multikulturní den pro gymnazisty. Jeden ze školních prostor tak patřil i Haiti a humanitární pracovnici Kláře Lőffelmannové. Pod hlavičkou Arcidiecézní charity Olomouc pomáhala přímo ve zhrouceném státě už třikrát.

„Co se vám vybaví, když se řekne Haiti?“ ptá se Klára studentů. Na plátně za ní je vidět fotografie pláže obklopené z jedné strany mořem, z druhé palmami.

„Karibik!“ Hlásí jeden z chlapců a má pravdu.

„Krásné pláže, čisté moře, zelené stromy, velké hotely!“ vykřikují další studenti.

„Jasně, dovolená na Haiti by byla fajn. No tak uvidíme, jedeme…“ usmívá se humanitární pracovnice a její přednáška otevírá mladým lidem dveře do země, kde kousnutí od komára může být smrtelné, kde se otřásá země, kde je bída, nedostatek pitné vody, ale také radost z přítomného okamžiku.

Původní obyvatelé na Haiti byli indiáni, sloužili jako pracovní síla, ta ale nestačila, a proto kolonizátoři začali na Haiti přivážet ještě otroky z Afriky. „V řeči indiánů vlastně Haiti znamená ,hornatá země‘,“ dodává Klára.

Haiti bylo první černošskou republikou na světě, tamní lidé ale nevěděli, jak se svobodou naložit, čelili diktátorům a problémy tam trvají dosud. Podle Kláry se stát nedokáže postarat o své obyvatele, život je tam těžký. Na plátně se objeví město a nad ním nebe plné černého hustého kouře.

„Tady jsme narazili v Port au Prince na manifestaci. Ulicemi jde dav lidí, kteří zapalují pneumatiky, rozbíjejí auta, rabují obchody. To je lepší auto otočit a ujet,“ říká Klára s tím, že Haiťané aktuálně demonstrují proti zkorumpované vládě.  V jejich zemi se má dobře jen pár pohádkově bohatých, další lidé živoří.

Na dalším obrázku je kopa nepořádku a v ní rejdí divoké prase. Přímo v centru města. „Je tu velký problém s odpadky. Ten se čas od času nahromadí a zapálí nebo vyveze do přístavu,“ přibližuje Klára. Studenti tak zjišťují, že většina pláží je znečištěných, ty krásné, o které je postaráno, se nacházejí pouze v rezortech. Pobyt tam si ale drtivá většina místních nemůže dovolit.

Jih Haiti je zelený, zemědělský, sever zase spíš polopoušť až poušť. Problém s vodou je po celé zemi.  Než jdou děti do školy, musí se vydat s těžkými kanystry pro vodu. To samé dělají i po příchodu ze školy domů. „Aby se měli v čem umýt, v čem vařit, prát…“ vysvětluje Klára.

Mladí se dále dozvídají o zemětřesení, ale také o tom, co se na Haiti pěstuje a jak konkrétně a komu tam Arcidiecézní charita Olomouc pomáhá.

„A co je hlavním cílem vašich aktivit? Je dlouhodobý?“ ptá se jedna slečna.

„Cílem je, aby Haiťané měli vzdělání, od toho se spousta věcí odvíjí. Aby uměli řemesla, aby si mohli pomoci sami,“ odpovídá jí humanitární pracovnice. Jendou z možností je třeba projekt Adopce

na dálku, kdy čeští dárci platí dětem vzdělání a teplé školní jídlo denně. Do programu jsou zařazeny opravdu ty nejchudší děti. „Jednoho chlapce jsme doslova vytáhli z ulice. Teď je z něj nejlepší žák,“ zmíní jeden příběh s dobrým koncem Klára Lőffelmannová.

Karolína Opatřilová, Arcidiecézní charita Olomouc